| Naše činnost: | |
| |
Expedice Vysoké Tatry 2014 |
|
Prázdniny nám utekly jako voda a už se pomalu těšíme na Vánoce a příchod Nového roku. Ale přesto mi dovolte, abych se s malým zpožděním vrátil do teplých srpnových dní a v krátkosti se s Vámi podělil o zážitky z expedice Vysoké Tatry 2014. Na začátku byl jenom takový bláznivý nápad uskutečnit týdenní ozdravný pobyt pro naše kluky. Jelikož jsem měl jako voják možnost strávit několik týdnů v Tatrách a mám na ně krásné vzpomínky, cíl byl jasný. Oslovil jsem kluky z Parentu a dostal jsem zelenou na přípravu naší expedice. Příprava trvala skoro přes půl roku, napsal jsem spoustu emailů ohledně bezbariérovosti, ale naši bratři zatím nejsou moc připraveni na vozíky a obzvláště ve Vysokých Tatrách. Ale svitla nám naděje, když se mi ozvali majitelé pensionu Raitmaier v Novém Smokovci a nabídli nám k dispozici téměř nové bezbariérové apartmány. Myslím, že jsme narazili na úplně perfektní lidi v krásném prostředí a určitě je můžeme já i kluci doporučit. Ale k samotné výpravě. V sobotu, 2. srpna jsme s klukama Jiříčkovic a Kubou Fajtou zamířili do Lanškrouna, kde na nás již čekali kluci Bednářovic a Kvapilovic. Společně jsme vyrazili na dost náročnou a dalekou cestu, která měřila 460 km, tzn. asi 6 hodin jízdy. S několika přestávkami a dobrým obědem jsme dorazili do cíle v Novém Smokovci. Kluci cestu zvládli na jedničku. Hned v neděli jsme vyrazili lanovkou na Hrebienok a pokračovali jsme pěší túrou, kde jsme se smočili v horské bystřině, voda byla opravdu ledová. V pondělí jsme se vydali na Popradské Pleso a dál jsme měli namířeno na Solisko čtyřsedačkovou lanovkou. Ale plán nám zhatila přicházející bouře. Ve středu jsme zamířili do Tatranské Lomnice. Musím říct, že všechny cesty jsme podnikali místním vlakem. Pro některé to byl nezapomenutelný zážitek. I přesto, že nám nepřálo počasí, tak jsme se kabinkou vydali na Skalnaté Pleso – náš risk se nám vyplatil a brzy mlhu a chlad vystřídalo sluníčko a nádherná podívaná. Nám to ale nestačilo, a tak jsme kluky vynesli asi o 60 m výš i s vozíky na dvousedačkovou lanovkou. A tou jsme vyjeli na Lomnické Sedlo, které se nachází asi 300 metrů pod Lomnickým Štítem. Úžasný zážitek z kamzíků a tatranských svišťů, které jsme viděli z lanovky a pak pohled z výšin na Tatranskou Lomnici a okolí, je nezapomenutelný. Ve čtvrtek jsme vyrazili do termálních pramenů. Z počátku jsme byli trošku překvapeni se vstupem do bazénu. Nikdo asi při stavbě nepočítal s tím, že by se chtěli vykoupat také vozíčkáři. Ale vše nakonec dobře dopadlo a užívali jsme si krásného koupání. V pátek jsme se opět vydali na Solisko, ale opět jsme se nedostali nahoru, protože přišla bouře a my jsme byli rádi, že jsem se suchou nohou a kolem vrátili na penzion. A tím náš pobyt pomalu končil. Myslím, že tato akce se podařila, i když nás mělo jet víc. Už se těšíme, že na příští rok naplánujeme další pobyt, tentokrát v naší republice. Morava je taky krásná. Musím ještě jednou poděkovat rodině Reitmayerových, naším hasičům a sponzorům, protože díky nim a výtěžku z naší soutěže O pohár starosty obce, byla větší část expedice sponzorována. Myslím, že bychom měli v takových akcích pokračovat, protože škoda každého dne, který nevěnujeme naším klukům. A dokázali jsme si , že vozíčkáři mohou prožít úžasná dobrodružství i v kopcích. Krásný pozdrav z Rohovládové Bělé Pepa, Iva, Terka a Adam Peškovi. Fotografie na http://parentproject.rajce.idnes.cz/Panska_jizda_-_Vysoke_Tatry_2014_-_srpen_2014/.            |
|
© 2014 Parent Project - Česká republika, e-mail: parentproject@parentproject.cz |
|
|