Po loňském úspěchu 1. celotýdenní pánské letní zahraniční jízdy se letos skupina odvážných trochu rozrostla a naším cílem se tentokráte stala Jižní Morava, konkrétně vinařská velmoc Velké Pavlovice. Ano, tady uprostřed vinic prožili báječný srpnový týden kluci jenom s tatíkama a zdá se, že další čistě pánská letní akce se stává tradicí. Program se tvořil prakticky ze dne na den, nic jsme dopředu neplánovali a jak se ukázalo, takto to všem maximálně vyhovovalo. V sobotu se sjíždíme v odpoledních hodinách a jako vždy se věnujeme vítání a zkoumání nejbližšího okolí. V neděli vyrážímena vycházku kolem Pavlovic – vinice, návštěva rozhledny Slunečné, krásné počasí, super. Trochu potíže máme ale s jídlem – v Pavlovicích jsou sice hody, ale najít hospůdku s jídlem je poněkud problém. Ale nevadí, zásoby jsou veliké a asi nikoho nepřekvapí, že ke slovu jako tradičně přichází exkluzivní rohovládský gulášek. Odpoledne se vyrážíme omrknout zmíněné hody, ochutnat vínečko a seznámit se s domorodci. Letos máme s sebou icyklistickou jednotku, která podniká první průzkumný výpad do širšího okolí, zatímco zbytek výpravy okukuje krojované jihomoravanky (což by samozřejmě všichni popřeli, ale nedivte se!). V pondělí nám sice počasí úplně nepřeje, ale nakonec vyrážíme do sousedních Bořetic. Zde se nám přeci jen podařilo sehnat funkční vývařovnu, ale… No prostě se jim to nepovedlo, no. Odpoledne se jdeme zase podívat na hody, tentokrát už všichni a jsme svědky jakéhosi nekonečného, asi hodinu trvajícího tance - dozvídáme se, že jde o tak zvanou Zavádku, kde starší chlapi zpívají píseň, kde každá sloka je o některém přítomné stárkovi či sklepníkovi, vytahují na ně kde co, no občas by se jeden červenal. Pavlovické hody jsou největším svátkem v roce v této obci a určitě stojí za to se na ně podívat. Akorát si připadáme trochu „out“ s naším oděvem letních vandráků mezi krojovanými domorodci, ale nějak to někomu nevadí, tak co.V úterý se počasí vylepšuje na tolik, že od rána leje, tedy se vydáváme do Aqualandu Moravia v Pasohlávkách trochu se omýt a zrelaxovat. Středa pak patří návštěvě Lednice, kam se část skupiny vydává auty a část na kole. Lednice určitě stojí za návštěvu, ale to ví asi každý. Procházíme zámkem, pak kolem Zámeckého rybníku až k Minaretu. Odpoledne nám zase proprší, což oceňuje zejména již zmíněná cyklistická brigáda při návratu. Ve čtvrtek razíme opět směrem Lednice, tentokráte k Janovu Hradu – krásné místo na březích řeky Staré Dyje, které opět můžeme jenom doporučit. Následuje báječná krmenice v Dolních Dunajovicích, pocourání se kolem Novomlýnských nádrží a pak už valíme směr Brno. Zde trochu netradičněuprostřed léta navštěvujeme svatostánek hokejové KometyBrno. Dostáváme do zázemí týmu, kam se normální smrtelník jen tak nedostane, focení a pak přátelák s Trenčínem. V pátek pak vyrážíme na sice poslední, ale za to vydařenou akci. Opět se totiž přesouváme k Janovu Hradu, kde máme domluvenou plavbu lodí do Břeclavi a zpět. Zde bych vše popsal jen heslovitě: Vejdeme se? Vás je tolik? Uveze nás? Opravdu mezi těmi stromi projedeme? Proč nám hrají „My Heart Will Go on“ z filmu Titanik? Zpátky to ta loď proti proudu dá, když měla co dělat při cestě tam? No nakonec se všechny obavy ukázaly zbytečnými, jenom nás trochu rozhodilo lehce dušené konstatování těžce zpoceného kapitána po našem výstupu v konečné stanici „tak tohle jsem ještě nevezl“ a bylo vidět, že si viditelně oddechl. Ale vyvezl nás parádně, za což mu patří velký dík a cesta do Břeclavi a zpět byla nádhernou romantickou tečkou za celým báječným týdnem stráveným na krásné Jižní Moravě. Nezbývá, než se rozloučit, jako vždy zamáčknout slzu a poděkovat všem, kteří se zůčastnili, Rohovládským, kteří to celé zorganizovali a samozřejmě PARENT PROJECTu, díky kterému se tato výprava mohla uskutečnit. Přátelé děkujeme!