Zprávy a prohlášení:

Karolína Češková - Workshop: Making outcomes work, Londýn 26.5.2016, Britská knihovna

Dne 26.5.2016 se naše zástupkyně Karolína Češková zúčastnila workshopu na téma "Making outcomes work", který se konal v Londýně na půdě Britské knihovny. Výzkum pro svalové dystrofie narůstá, nicméně zůstává problematické prokázat, že mají na chlapce efekt. Velkým úkolem vědců, je přijít s novými metodami (= markery), které budou tak citlivé a budou zachycovat změny na takové úrovni, že pokrok bude zřetelný a lék tím pádem bude schválen. Často totiž nastává situace, že EMA některý lék v různé fázi vývoje smete ze stolu, protože metody nejsou dost průkazné a není jasné, zda má lék signifikantní vliv na pacienty. Níže naleznete kompletní zprávu z workshopu. V této zprávě se dozvíte - které metody se vyvíjejí, pohled EMA na markery, jaké makery existují pro měření síly horních končetin a další zajímavé informace.






Výzkum léků pro svalové dystrofie velmi narůstá, nicméně zůstává problematické prokázat, že mají na chlapce efekt, protože šestiminutový test chůze není dost citlivý, aby se podle něj jasně dalo říct, ano, tento lék chlapcům jednoznačně pomůže. Velkým ůkolem vědců je přijít s takovými biomarkery, s takovými metodami, které budou tak citlivé, budou zachycovat změny na takové úrovni, že pokrok bude zřetelný a lék tím pádem schválí. Navíc šestiminutový test chůze ze studií automaticky vyřazuje nechodící chlapce. Proto jsou nyní nové detekční metody velkým a hlavním tématem ve výzkumu léků pro DMD. Byla založena BioImage-NMD, která se zabývá pouze těmito metodami. Londýnský workshop, kde jsme byli zastoupeni i my, byl setkáním především nějvětších expertů v této oblasti, kteří se této problematice několik desítek let věnují. Kromě těch tam ale byla spousta lékařů, vědců, kteří se věnují primárně výzkumu léků a citlivé metody potřebují a chtějí vědět, jak jsme daleko. Byla tam také zástupkyně tzv. EMA (European Medicines Agency), která se vyjadřovala k tomu, co musí markery a nové metody splňovat, aby byly schváleny jako validní právě pro studie DMD. Často totiž nastává situace, že EMA některý lék v různé fázi vývoje smete ze stolu, protože metody nejsou dost průkazné a není jasný, zda má lék signifikantní vliv na pacienty. Setkání trvalo jedno odpoledne, proběhly dva přednáškové bloky.




Panel 1:

Molekulární markery u DMD – Pietro Spitali – Leiden University medical center
  • Hledáme markery diagnostické, prognostické, prediktivní
  • Diagnostické:
    • enzym kreatinkináza (CK-M) – většinou první, u které se zjistí zvýšená hodnota
    • Svalová biopsie
    • Těch máme dost, na ty už se nezaměřujeme
  • Prognostické:
    • Zajímá nás vliv jednotlivých mutací na prognózu pacienta – zatím se to příliš nerozlišuje! Zároveň ale vidíme obrovskou variabilitu vývoje i v rámci jednotlivých mutací. Tomu chceme přijít na kloub, protože to komplikuje také studie. Když vybereme skupinu, kde mají chlapci výrazně odlišné prognózy, bude každý jinak reagovat na podaný lék. Někdo bude odpovídat dobře, jiný vůbec, ačkoliv byla sestavena jinak velmi podobná skupina (věkově, stran dosavadní léčby či schopností)
    • Zabývají se hledáním genu, který by nastínil prognózu pacientů – zkoumají gen SPP1, LTBP4 – snipps geny
  • dále hledají bílkoviny, které jsou zvýšené u DMD a zároveň klesají se zhoršováním, což například diagnostické enzymy nejsou (CK, troponin jsou prostě zvýšené, ale nekorelují se zhoršením)
    • Myomesin-3
  • Prediktivní – Potřebují lépe odhadnout, nejen rozdílnou prognózu chlapců, ale i jak různě budou reagovat na konkrétní lékkteří chlapci budou odpovídat dobře, kteří mají dostatečně silné svaly pro studie, u kterých bude pokrok vidět


Institut de Myology, Paris – Pierre Carlier
  • Zobrazovací metody – vidíme kvalitativní stav i kvantitativní stav svalů – procento tuku místo svalu, fibrózní změny (kvalita), ale i úbytek svalů
  • Pro kvantitativní hodnocení musíme v MRI oddělit každý sval, což je velmi náročné, navíc se snažíme zvolit správný sval pro nejlepší zobrazení (jestli zobrazovat stehno, lýtko, či jen jeden sval – tak aby zobrazení trvalo kratší dobu)
  • Index troficity (výživy) svalu – založili jsme nový marker, který se zdá lepší než objem svalu, vyhneme se zobrazení otoku, tuku ve svalu, vaziva – nejvíc se nám pro zobrazení osvědčila tzv. water T2 sekvence
  • Důležité u MRI je, že zhoršení na MRI odpovídá přesně funkci svalu, tomu, v jakém stavu pacient opravdu je – proto je MRI nejvíce podporována EMA
  • MYO-MRI training school in Paris – zveme lékaře spolupracující na DMD výzkumu na naši letní školu svalové MRI v Paříži – na tento rok mají plno, ale na příští rok se zapisujte. Pro všechny studie je MRI důležitou metodou, proto se k nim hlásí velké množství lékařů vedoucích klinické studie, kteří potřebují znát nejnovější vylepšení, nejlepší možné zobrazení.


Maria Isaac, EMA – pohled EMA na markery
  • Momentálně 13% preklinických studií, 87% klinických studií – neschválíme všechno – do klinické studie přejde jen několik procent – musíme hodně třídit
  • Proč některé léky či studie neschvalujeme?
    • Vadí nám, když je sice patrný dobrý efekt, ale je hodně nežádoucích účinků, které nám prostě prezentujete – potřebujeme, abyste s nimi pracovali, snažili se je utlumit, zjistili, co je způsobuje
    • Musíte ukázat nejen, že se podle markerů zlepšila funkce, ale jaký je celkový efekt na pacienta – jakou má svalovou sílu, jak se změnily schopnosti každodenních aktivit (oblékání se, docházení do školy, samostatná hygiena), jak se mu dýchá, jak mu funguje srdce – chceme vidět celkový efekt, nikoliv jen laboratorní výsledky
    • Vadí nám, když v jedné studii sledujete příliš mnoho parametrů
  • Prokazuje se, že T2 sekvence MRI je velmi vhodným výstupem – dá se spolupracovat mezi nemocnicemi
  • Když si nevíte rady, zeptejte se nás předem, co potřebujeme vidět za efekt, jak ho máte nejlépe prezentovat
  • Pokud si nejste jisti jedním markerem, zkuste kombinaci
  • Hodně lidí pracuje na tom samém, i když v různých zemích. Věříme, že když vytvoříte tým, byť mezinádorní, budete silnější a efektivnější.



Panel 2:

Markery pro sílu horních končetin – Jean-Yves Hogrel

  • Myoset – MyoGrip (přesný na 50 gramů), Myopinch (na 10 gramů), MoviPlate
  • 18% pokles síly za rok u nechodících chlapců – grip (úchop)
  • Snažíme se zjistit, jaké důsledky na každodenní život způsobí zhoršení síly – jak korelují s motorickými schopnostmi




Actimyo – Laurent Servais

  • Přístroj, který měří veškeré pohyby, tedy je vhodný pro chodící i nechodící pacienty – jde o tzv. Magneto inertial technology
  • Rádi bychom monitorovali chlapce doma, častěji, chtěli bychom, aby nám posílali data přes internet, aby je měření obtěžovalo co nejméně - víme, že jejich výkony měřené v nemocnicích, jsou ovlivněné různými podmínkami (náladou, rodiči, počasím, aktivitou před tím atd.)
  • Rádi bychom sledovali dlouhodobý každodenní vývoj
  • Ukázalo se, že variabilita 15 denního monitoringu pomocí Actimyo je výrazně menší než měření pravidelného 6MWT
  • Studii jsme dělali s 38 chodícími a s 18 nechodícími chlapci
  • Data se ukázala jako přesvědčivá, snažíme se teď metodu měření nechat schválit, zatím je součástí několika běžících studií – např. SRP 1453
  • Pokud se přístroj prezentovat tak, aby byl do šesti měsíců schválen


PUL – Performance of Upper Limb – Michelle Eagle

  • performance of upper limb (PUL) –- jedná se o škálu dovedností, které zvládnou chlapci horní částí těla – jde tedy o škálu nezávislou na přístrojích, zobrazovacích metodách
  • už ji tvoříme mnoho let, jde o mezinárodní spolupráci, velký projekt, hodně jsme se už naučili, nyní jsme připravili asi desátou verzi, která jak doufáme bude konečná
  • vytváříme co nejdokonalejší manuál – je pro rodiny základem – potřebujeme, aby dodržovali všechny zásady při měření




Elizabeth Vroom – Postavení pacientů



  • Dlužíte pacientům dobré markery – není fér zapojovat chlapce do studií, kvůli kterým musí ze školy, které je stojí sílu, chlapce i jejich rodiče, aniž by bylo možné efektivně prokázat efekt studie
  • Pro ně je důležité vědět, že studie má šanci být úspěšná, ne že je špatně navržená již od začátku. Je to opravdu nesmírně demotivující
  • Když vytváříte nové parametry, zamyslete se, co to bude znamenat pro pacienta. Jak budete marker získávat, co od nich budete chtít. Jestli budou muset častěji chodit na MRI, nebo co týden na odběry krve.
  • Např. MRI, když nekoreluje se sílou, nemá pro pacienty význam – resp. oni v tom význam nevidí
  • Pro ně je důležité cokoliv, co jim pomůže udržet současnou svalovou sílu, to je pro ně zásadní.


Fernanda De Angelis, Parent Project Italy, a Karolína Češková






© 2005-2016 PARENT PROJECT, z.s. - svalová dystrofie, Česká republika
e-mail: parentproject@parentproject.cz, telefon: 776 001 206-7