Novinky

Výzkum 2009

20.11.2009

Léčba zvyšující sílu svalů
       Studie publikovaná v Science Translational Medicine přibližuje vědce o krok blíž ke klinickým testům genového léku, který by zlepšil výkonnost a zvýšil objem svalstva u některých degenerativních chorob svalstva. Vědci z Nationwide Children's Hospital dokázali genetickými metodami u makaků zvýšit produkci follistatinu, proteinu, který přirozeně reguluje růstový faktor myostatin. Dlouhodobá exprese follistatinu byla provedena pomocí virového vektoru s genem pro folllistatin AAV1-FS344 injekcí do svalu a vedla k zvětšení svalstva a zvýšení svalové síly. Na ostatní buňky měla tato léčba minimální nebo žádný vliv, nebyly pozorovány jakékoliv abnormální změny morfologie nebo funkčnosti jiných orgánů.
       Už dříve byla schopnost follistatinu zvýšit objem a výkonnost svalstva prokázána u hlodavců, tato novější studie dokázala, že metoda je účinná a bezpečná i u primátů. Opice, které prodělaly léčbu, vykazovaly zřetelné a trvalé zvýšení svalové síly, svalový nárůst trval asi 12 týdnů, poté se růst zastavil. Během této doby a ani následujících 15 měsíců po kterou studie trvala se nevyskytly žádné negativní vedlejší účinky.
       Výzkumný tým už vytvořil ve spolupráci s FDA plán předklinického ověření léku a v současnosti probíhá toxikologická studie. Tato metoda posílení svalstva by měla pomoct pacientům s některými svalovými chorobami včetně nejrozšířenější svalové dystrofie - DMD.
Zlepšení regenerace svalů
       Svalová degenerace může nastat v jakémkoliv věku, příčinou může být genetický defekt, srdeční selhání, poškození páteře nebo třeba rakovina. Proto se zoufale hledá léčba, která by zabránila ztrátě svalové síly a atrofii svalů. Vědci z Mouse Biology Unit of the European Molecular Biology Laboratory (EMBL) v Monterotondo v Itálii našli způsob jak u myší zabránit svalům v degeneraci po úrazu a zlepšit jejich hojení. Jejich studie, která vyšla v Journal of Clinical Investigation, ukazuje, že existují nejméně dvě molekuly, které mají schopnost urychlit regeneraci poškozených svalů a jsou vhodné pro vývoj nové terapie.
       Pokud naše svaly dobře fungují neuvědomujeme si, že jsou velmi složitý dobře vybalancovaný systém v kterém neustále dochází k tvorbě a odbourávání proteinů. Jakmile je rovnováha narušena nemocí nebo zraněním naše svaly se pozvolna zmenšují a s nimi i naše síla. Klíčovým hráčem v tomto procesu je signálová molekula NF-kB. NF-kB je dobře známa jako faktor vyvolávající zánět a její klíčová role byla nedávno odhalena i u takových degenerativních chorob jako je třeba roztroušená skleroza. Nyní Nadia Rosenthal a Manolis Pasparakis z EMBL Mouse Biology Unit zkoumali roli NF-kB v degeneraci svalů. Nejdříve genetickými metodami odstranili NF-kB z ze svalů noh myší vyblokováním IKK2, což je protein nutný k aktivaci NF-kB signalizace. Potom napodobili poškození páteře - zablokovali nervovou komunikaci mezi páteří a zadníma nohama - takovéto zranění normálně vede nevyhnutelně k atrofii svalstva.
       "To, co jsme viděli, bylo opravdu neuvěřitelné", říká Rosenthal, vedoucí Mouse Biology Unit z EMBL. U myší nedocházelo k atrofii svalů po zranění, jejich svalová vlákna si udržovala téměř stejnou velikost a sílu jako mají zdravé myši. Ale to není vše, zablokování IKK2 vedlo i k lepšímu hojení svalů. Bez NF-kB signálu svaly regenerovaly lépe a rychleji.
       Jako reakci na zranění NF-kB zastaví tvorbu proteinů ve svalech a spustí jejich likvidaci. Zablokování NF-kB má obrácený efekt, chrání svaly před zničením a zlepšuje hojení již zdegenerovaného svalstva. Ochrana před svalovou atrofií byla dokonce ještě větší když do svalů s vyblokovanou NF-kB signalizací byl přidán gen kódující růstový faktor IGF-1. Rosenthal a její laboratoř studuje IGF-1 již dlouho, v předchozích studiích se jim podařilo dokázat, že molekula IGF-1 podporuje hojení kosterního svalstva a srdce.
       "Fakt, že redukce množství NF-kB pomáhá udržet objem svalstva je užitečná informace pro vývoj terapií proti svalovým chorobám", říká Foteini Mourkioti, vedoucí vývoje v Rosenthal's lab. "Přidání IGF-1 mělo podobný efekt jako zablokování NF-kB, IGF-1 musí fungovat alespoň částečně nezávisle na NF-kB protože jsme viděli další zlepšení když jsme použily obě metody léčby naráz."
       Kombinace IKK2 inhibitorů a růstového faktoru jako je IGF-1 se zdá vhodným základem pro terapii svalových chorob. Lidská NF-kB signalizace je velmi podobná myší takže se dá předpokládat, že molekuly použité na zablokování signalizace u myší budou mít pozitivní efekt i u člověka.

5.11.2009

Nová studie Protandimu
Novou studii Protandimu provedl Dr Norbert Voelker a jeho tým z Virginia Commonwealth University. Demonstrovali schopnost Protandimu chránit před poškozením srdce při vysokém plicním tlaku (hypertenzi) u laboratorních myší. Plicní hypertenze je zdravotní stav charakterizovaný vysokým krevním tlakem v malém krevním oběhu mezi srdcem a plícemi, který může vyústit v smrt v důsledku selhání pravé srdeční komory. V této studii byla plicní hypertenze navozena pomocí léků v prostředí chudém na kyslík. U zvířat předem léčených protandimem byl pozorovám silný kardioprotektivní efekt. Protandim chránil srdce zvýšenou expresí ochranných genů, bránil vzniku zjizvení srdečního svalu, poškozování a ztrátě kapilár, odumírání buněk srdečního svalu a snížil hladinu osteopontinu (OPN-1) na méně než 50% oproti neléčeným myším. Vědci přisuzují tento efekt schopnosti Protandimu aktivovat traskripční faktor Nrf2, který funguje jako signál pro buněčnou DNA pro zvýšení činnosti antioxidačních, protizánětlivých a antifibrotických genů.

30.8.2009

Využití cystatinu C k monitorování funkce ledvin u DMD
Kreatinin má u pacientů s DMD omezené využití jako marker funkčnosti ledvin kvůli sníženému množství svalstva. Proto je nutné mít alternativní metodu pro vyhodnocení funkčnosti ledvin. Cystatin C, protein jehož množství není ovlivněno množstvím svalstva, je potenciálně ideálni biomarker nefrotoxicity pro tuto populaci.
Pokusu, který ověřoval cystatin C jako biomarker, se účastnilo 75 osob. 35 s DMD (průměrný věk 10.8 +/- 5.4 roků, na kortikosteroidech bylo 19 jedinců, chodících 26), 29 zdravých jedinců, 10 s ledvinovými problémy a jeden s DMD a selháním ledvin. Množství cystatinu C v krevním séru bylo u u pacientů s DMD normální bez ohledu na věk, schopnost chůze nebo užívání kortikosteroidů. U DMD pacientů to bylo 0.67 +/- 0.11 mg/l cystatinu C, u kontrolní skupiny 0.69 +/- 0.09. mg/l. U těch samých DMD pacientů byl kreatin zredukován (0.27 +/- 0.12 mg/dl) oproti kontrolní skupině (0.75 +/- 0.15 mg/dl, P < 0.01). U DMD pacienta se selháním ledvin byl cystatin C zvýšen. Tato studie ukazuje, že cystatin C je vhodný biomarker pro monitorování funkčnosti ledvin u pacientů s DMD a mohl by být použitelný i u jiných nervosvalových chorob.

29.8.2009

Lokální obnova tvorby dystrofinu pomocí morfolino oligomeru AVI-4658 u DMD
Firma AVI Biopharma publikovala výsledky klinické studie jejímž cílem bylo ověřit účinnost a bezpečnost léku AVI-4658. AVI-4658 je genetický lék na principu antisense oligonukleotidů (AON) umožňující vynechat exony 51 při DNA-:RNA transkripci čímž je dosaženo obnovy tvorby zkrácené verze dystrofinu. Pokusu se zúčastnilo 7 pacientů s DMD s delecemi exonů: 50, 52, 52-63, 45-50, 47-50 a 49-50. 2 pacienti dostali jednorázově dávku 0,09mg, zbývající dostali jednorázově 0,9mg léku do svalu extensor digitorum brevis (EDB, nárt nohy) na jedné noze. Při tomto pokusu nebyly pozorovány žádné vážné vedlejší účinky. Vyšší dávka léku vedla k produkci dystrofinu u všech pacientů, ale výsledky se dost lišily. V bezprostřední blízkosti vpichu obsahovalo dystrofin 44-79% vláken, v náhodně vybraném kousku svalu EDB se množství dystrofinu pohybovalo v rozsahu 22%-32% (průměr 26,4%) normálního množství.
Předklinické studie na myších a psech a tento pokus na DMD pacientech dokázaly, že AVI-4658 je bezpečný a účinný lék pro delece, jejichž čtecí rámec je možno obnovit vynecháním exonu 51. Doufejme, že další kolo klinických testů bude následovat co nejdříve.

14.8.2009

Zablokování proteinu souvisejícího se zánětem a zjizvením pomohlo myším s DMD
       Protein zvaný osteopontin způsobuje nežádoucí záněty a zjizvení svalů ke kterému dochází u DMD. Eliminace osteopontinu pomohla DMD myším, vědci z toho usuzují, že redukce osteopontinu by měla být zkoumána jako potenciální terapie DMD. Sylvia Vetrone z University of California-Los Angeles (UCLA) a kolegové publikovali tento svůj objev 18 května 2009 v Journal of Clinical Investigation.
       Osteopontin hraje roli při nastartování destrukce tkání u autoimunitních chorob při kterých imunitní systém omylem napadá vlastní tkáně. Ačkoliv DMD je genetická choroba při níž chybí svalový protein dystrofin sdílí některé rysy s autoimunitními chorobami jako například zánětlivé změny tkání. U DMD zánětlivé změny jsou sekundární vzhledem k absenci dystrofinu. Vědci v této studii našli zvýšené množství osteopontinu ve vzorcích ze svalové biopsie DMD pacientů a v krvi a svalech dystrofin-deficitních myší. Zvýšení osteopontinu korelovalo s progresí choroby u myší. Aby zjistili efekt eliminace osteopontinu vědci namnožili myši, kterým chyběl dystrofin i osteopontin. U těchto myší pozorovali méně buněk imunitního systému a více buněk, které tlumí reakce imunitního systému než u myší, kterým chyběl pouze dystrofin. Také u nich pozorovali nižší hladinu proteinu způsobujícího fibrozu. Myši bez dystrofinu a osteopontinu byly ve věku 4 a 8 týdnů silnější než myši kterým chyběl pouze dystrofin. Ačkoliv si neudržely tuto vyšší svalovou výkonnost do věku 6 měsíců jejich srdce a bránice byly méně zjizvené.
      Vědci interpretují tento objev tak, že osteopontin podporuje zánět ve svalech a přispívá k jejich zjizvení. Říkají, že blokování osteopontinu "může být nadějným terapeutickým cílem pro redukci zánětu a fibrozy u jedinců s DMD". Jsou ale potřeba další studie, aby se lépe porozumělo vztahu mezi osteopontinem, regulačními buňkami a dystrofickým procesem a aby se našel vhodný způsob jak redukovat osteopontin ve svalové tkáni.

4.7.2009

Růstový hormon je schopen vybudovat svalstvo u starších lidí
Podle britské studie může růstový hormon MGF (mechano growth factor) pomoct zvetšit množství svalové hmoty u starších lidí. Podle studie může léčit svalový úbytek způsobený stárnutím. Může také zmírnit ochabování svalstva u kosmonautů při dlouhém vesmírném letu. Může ale pomoct i pacientům, kteří nemají dostatečný pohyb z důvodu nemoci jako je například svalová dystrofie, ALS, ledvinové onemocnění nebo rakovina. MGF je produkováno přirozeně při svalové námaze, aktivuje kmenové buňky přítomné ve svalech z kterých se vytváří další svalové buňky. Hladina MGF klesá s věkem, to v kombinaci s nižší pohybovou aktivitou způsobuje úbytek svalů. Existuje syntetická verze MGF a lze ji sehnat přes internet. Její cena je vysoká, ale dá se předpokládat, že se časem bude zmenšovat.
Podle jiné, starší britské studine Mechanical Signals, IGF-I Gene Splicing, and Muscle Adaptation ale dystrofické svaly nejsou schopny v dostatečném množství obnovovat kmenové buňky. To však nemusí platit po zasatvení progrese pomocí PTC124 nebo AONů. Až budoucnost ukáže jestli jestli půjde znovuobnovit svalstvo pomocí MGH u DMD. V současnosti UPPMD připravuje první endokrinologický míting jehož cílem je rozjet výzkum, který by zmapoval hormonální problémy u DMD. Míting se bude konat 29 a 30 října 2009 v Calenzano v Itálii.

3.5.2009

Nový potenciální lék na svalovou dystrofii
"Je to již 20 let co vědci objevili gen, který způsobuje nejběžnější typ svalové dystrofie DMD. A pacienti stále čekají na léčbu. Mutace způsobuje, že se svalová vlákna přetrhávají což vede k vážnému poškozování svalů", říká profesor farmakologie Dean J. Burkin, PhD z University of Nevada v Remo. Genová terapie by mohla DMD léčit, ale vědci z Nevady přichází s jednodušší a pravděpodobně bezpečnější metodou. "To by mohl být lék pro pacienty pokud se nám podaří práci provedenou na myších zopakovat ve studii na lidech."
Vědci objevili protein označovaný jako Laminin-111. Tento protein si lidské tělo normálně vytváří jen v prenatální fázi vývoje kdy pomáhá udržovat svalstvo nepoškozené. Vědci odzkoušeli Laminin-111 na svalových buněčných kulturách pacientů s DMD a na myším modelu DMD, mdx myších. Při zátěžových testech na myších zjistili, že pohyb nezpůsobuje poškozování svalových buněk u léčených myší. "Toto bylo důležité zjištění dokazující, že Lamini-111 má ochranné účinky na svaly a chrání je před degenerací." Laminin-111 byl nalezen prakticky ve všech velkých svalových skupinách myší včetně srdce a bránice, které bývají u pacientů s DMD nejvíc poškozené. Myši v pokusu byly léčeny dřív než se u nich projevily symptomy DMD, dalším krokem teď bude zjistit jestli terapie je schopna zastavit progresi choroby jestliže již propukla. V současnosti farmaceutická firma z Prothelia z Bostnu pracuje na optimalizaci léku, který by se dal použít na klinické testy.

14.4.2009

Funkce mozku u DMD
Článek shrnuje dosavadní poznatky týkající se abnormalit ve stavbě mozku a funkčních změn u pacientů s DMD. Je známo, že u zdravých jedinců je dystrofin produkován v některých oblastech mozku. U chlapců s DMD chybí nebo je ho nedostatek. Důsledkem je abnormální biochemie mozku, změny EEG, větší citlivost na hypoxii (snížené množství kyslíku), atd. Důsledkem jsou snížené IQ v průměru o 15 bodů, zhoršená verbální komunikace, krátkodobá paměť, časté poruchy spánku, atypická reakce na barbituráty, benzodiazepiny, anestetika a kortikosteroidy. Výzkum zaměřený na porovnání genotypu a fenotypu nevedl jednoznačnému určení oblasti dystrofinového genu zodpovědné za tyto změny. Ale pravděpodobnost výskytu mozkových abnormalit přibývala pokud se delece vyskytovaly blíž 3' konce genu.

5.4.2009

Liečba Duchenneovej svalovej dystrofie preskokom exónu
Další ze série článků Guentera Scheuerbrandta, PhD o exon skippingu.
Zdroj OMD, překlad Filip Zeman
Dohľad kardiológa nad pacientmi trpiacimi Duchennovou alebo Beckerovou muskulárnou dystrofiou
Výborný překlad článku Cardiovascular Health Supervision for Individuals Affected by Duchenne or Becker Muscular Dystrophy pojednávajícího o kardiologické péči o pacienty s DMD/BMD.
Zdroj OMD, překlad Dr Vranovský

22.3.2009

První léčba svalové dystrofie na dohled: vědci vyzkoušeli multi exon skipping na velkých zvířatech
Vědci z Children's National Medical Center ve Washington, D.C a National Center of Neurology and Psychiatry v Tokyu publikovali výsledky prvního úspěšného systematického testu metody multi exon skipping na velkých zvířatech. Multiexon skipping je metoda, kde je pomocí několika různých typů antisense oligonukleotidů je odstraněno více exonů tak, aby byl obnoven čtecí rámec a následně tvorba dystrofinu. Metoda multi exon skipping by měla pomoci u 80% - 90% pacientů s DMD.
Pokusní psi dostávali v týdenních nebo dvoutýdenních intervalech intravenozně kokteil tří druhů morfolino antisesnse oligonukleotidů (PMO) po dobu od 5 do 22 týdnů. V průměru se hladina dystrofinu zvedla na 26% normální hodnoty. To bylo doprovázeno redukcí zánětu a zlepšenou chůzi. Krevní testy neukázaly žádné toxické účinky. Tento test je prvním důkazem toho že lze dosáhnout obnovy tvorby dystrofinu v celém těle v klinicky relevantním množství u velkých živočichů.

Videa neléčených a léčených psů. Použijte linky na pravé straně.

Quicktime Download zdarma

Video 1: Neléčený dystrofický pes ( věk 7 měsíců)

Video 2: Neléčený dystrofický pes (věk 7 měsíců)

Video 3: Dystrofický pes po koktailu PMO 120 mg/Kg podaných 5x v týdenních intervalech (věk 7 měsíců)

Video 4: Dystrofický pes po koktailu PMO 200 mg/Kg podaných 7x v týdenních intervalech (věk 4 měsíců)

Video 5: Dystrofický pes po koktailu PMO 120 mg/Kg podaných 11x v týdenních intervalech (věk 7 měsíců)

Systematická léčba většiny případů DMD bude vyžadovat, aby bylo podáváno více typů PMO naráz. Pro účely klinických testů bude potřeba ještě důkladně vyhodnotit účinnost a toxicitu takto vysokých dávek PMO u člověka a zajistit rychlý vývoj a distribuci. Podle autorů většinu důležitých kroků je teprve potřeba udělat, účinná léčba vyžaduje velké dávky PMO a technologie pro jejich výrobu je drahá a těžce se shání. Tato léčba má taky omezenou účinnost na srdce, proto jeho účinná léčba bude vyžadovat efektivnější metody dopravy léku.

11.3.2009

Dystrophins carrying spectrin-like repeats 16 and 17 anchor nNOS to the sarcolemma and enhance exercise performance in a mouse model of muscular dystrophy
       Tým profesora Duana z University of Missouri se již delší dobu zabývá optimalizací mikrodystrofinu tak, aby při co nejmenších rozměrech měl co největší terapeutickou účinnost. Při této práci zjistili, že oblasti označované jako repeat 16 a 17 jsou klíčové pro správnou lokalizaci lokalizaci nNOS (neuronal nitrid oxide synthase). nNOS hraje klíčovou roli v řadě pochodů ve svalech včetně kontrakce, regenerace, příjmu glukózy nebo přísunu krve. Ve zdravých svalech je nNOS umístěn na vnitřní straně svalové membrány. Během kontrakce nNOS vypoští do cév NO. NO je pro cévy signálem k tomu, aby se roztáhly a zajistily tak svalu dostatečný přísun živin.
       Oblasti repeat 16 a 17 jsou podle Leiden muscular dystrophy pages umístěny do exonů 42-45. Na základě této informace se dá předpokládat, že u těch mutací, kde nejsou poškozeny exony 42-45, je větší šance na výrazné zlepšení po úspěšné léčbě pomocí PTC 124 nebo metodou exon skipping než u pacientů, kterým bude některý z těchto exonů chybět. To ale v žádném případě neznamená, že by léčba neměla u pacientů s absencí exonů 42-45 pomoci, dystrofin má řadu dalších funkcí a obnova každé z nich bude mít znatelný vliv na zdravotní stav pacientů.
       Na obrázku napojení dystrofinu na nNOS a přes dystrobrevin a sarcoglyklanový komplex na membránu svalové buňky. Obrázek převzat z: Dystrophins carrying spectrin-like repeats 16 and 17 anchor nNOS to the sarcolemma and enhance exercise performance in a mouse model of muscular dystrophy

3.3.2009

Opačné účinky steroidů a ACE inhibitorů na myším modelu dystrofindeficitní kardiomyopatie
S DMD je spojena progresivní kardiomyopatie. Součástí zlatého standardu léčby jsou steroidy. Ještě se ale nikdo nezabýval vlivem steroidů na funkci srdce. V této práci byl porovnán efekt steroidů a ACE inhibitorů na vývoj srdeční dysfunkce u myšího modelu dystrofindeficientní kardiomyopatie. 9 až 16 týdnů staré myši dostávaly orálně ACE inhibitor captopril nebo kortikosteroid prednisolone. Podáváni captoprilu vedlo k mírnému zlepšení krevního oběhu. Naopak podávání prednisolone vedlo k zvýšenému poškozování buněčné membrány, zvýšené produkci TNF-alfa, vzniku fibrotických skvrn v srdečním svalu a diastolické dysfunkci. Ačkoliv mdx myši nejsou přesným modelem DMD autoři studie doporučují při terapii pomocí steroidů pravidelně monitorovat funkci srdce.

24.2.2009

AVI Bio Pharma začíná první systematický klinický test AVI-4658 na pacientech s DMD
AVI Bio Pharma, firma vyvíjející léky na bázi modifikace RNA na svém tiskovém prohlášení 19.2.2009 oznámila, že začíná klinický test jehož cílem je léčba Duchenneovy svalové dystrofie pomocí genetického léku AVI-4658. Pokusu se zúčastní 16 chlapců s DMD ještě schopných chůze. Opakovaně budou dostávat nitrožilně lék v množství 0,5 - 4,0 mg/kg. Pokus bude trvat 12 týdnů a bude se zjišťovat bezpečnost, účinnost a farmakokinetika. Klinická studie proběhne ve Velké Británii a povede ji profesor Francesco Muntoni. Podrobné informace o tomto klinickém testu najdete na stránkách ClinicalTrial.gov.
AVI BIoPharma připravuje další lék nazývaný AVI-5038 který je zacílen na exon 50. Následující tabulka ukazuje na jaké typy delecí by vyvíjené léky měly zabírat.

Exon	Název léku	Fáze	Léčitelné typy delecí
51	AVI-4658	Klinická fáze 1b	45-50, 47-50, 48-50, 49-50, 50, 52
50	AVI-5038	Předklinická fáze	51, 51-53, 51-55

Druhá tabulka ukazuje nejčastější typy delecí a exon, který je potřeba odstranit, aby došlo k obnově tvorby dystrofinu.

Exon	Typy delecí
51	45-50, 47-50, 48-50, 49-50, 50, 52
50	51, 51-53, 51-55
45	12-44, 18-44, 44, 46-47, 46-48, 46-49, 46-51, 46-53, 46-55
53	10-52, 45-52, 46-52, 47-52, 48-52, 49-52, 50-52, 52
44	10-43, 19-43, 30-43, 35-43, 36-43, 40-43, 42-43, 45, 45-54
8	4-7, 5-7, 6-7, 3-7
55	47-54, 48-54, 49-54, 50-54, 52-54, 54, 56, 56-62
7	2-6,8-11, 8-17, 8-43, 8-45
52	53, 53-55, 53-57, 53-59, 53-60
17	12-16, 18, 18-20, 18-22, 18-25, 18-27, 18-29, 18-33, 18-36, 18-38, 18-41, 18-44

Zdroj: AVI's lead drug candidate, AVI-4658, is in clinical development for Duchenne Muscular Dystrophy

25.1.2009

AVI Bio Pharma oznamuje úspěšný klinický test AVI-4658 pro léčbu DMD metodou exon skipping
       AVI Bio Pharma, firma vyvíjející léky na bázi modifikace RNA ve svém tiskovém prohlášení 21.1.2009 uvedla, že úspěšně dokončila fázi 1 klinického ověřování léku AVI-4658 pro léčbu Duchenneovy svalové dystrofie metodou exon skipping. Data z biopsie ukázaly, že injekce léku do nohy u skupiny pacientů s DMD vyvolala tvorbu dystrofinu u všech pacientů.
       Ve studii šlo o ověření principu, probíhala tak, že každý pacient dostal jedinou injekci 0,09 nebo 0,9mg AVI-4658 do svalu šlapky nohy exterior digitorum brevis a stejnou injekci roztoku soli jako placeba do stejného svalu druhé nohy. Po třech až čtyřech týdnech byla provedena biopsie pro vyhodnocení množství dystrofinu. Výsledky ukázaly, že AVI-4658 vyvolalo tvorbu dystrofinu u všech pacientů, jeho množství záviselo na dávce. Lék byl dobře tolerován, nebyly pozorovány závažnější vedlejší účinky.
       Studii provedlo MDEX Consortium z Velké Británie pod vedením profesora Francesco Muntoni. Profesor Muntoni pokus komentoval slovy: "Jako lékař a vědec jsem velmi potěšen tím co jsme zjistili, dává to naději na léčbu této vážné nemoci. Biopsie ze svalů injikovaných větší dávkou léku ukazují silnou a širokou reakci ve smyslu kolik vzniklo dystrofin pozitivních svalových vláken.
       Leslie Hudson, výkonný ředitel AVI Bio Pharma shodnotil výsledky slovy: "Tyto nadějné výsledky ukazují, že má smysl pokračovat ve vývoji tohoto léku pro léčbu DMD, že těmito výsledky víc než úspěšně konkurujeme dalším firmám pracujícím na tomto poli. Příprava dalšího kola klinických testů začala v prosinci 2008, v tomto kole se bude zkoušet eskalující dávka rozložená do série injekcí aplikovaných tak, aby se lék dostal do celého těla."
       Prezentace Leslie Hudsona zde.

1.1.2009

Acceleron začíná klinicky testovat ACE-031 pro léčbu chorob s úbytkem svalů
Acceleron Pharma, inc., biofarmaceutická firma z USA specializující se na modulaci růstu tkání včetně kostí a svalů oznámila započetí klinických testů svého léku označovaného ACE-031. Tato fáze I se bude provádět na zdravých dobrovolnících v Kanadě, jejím cílem je ověřit bezpečnost a farmakokinetiku (dopravu léku do cílových tkání) ACE-031.
ACE-031 je rozpustná molekula, která zabraňuje signalizaci přes ActRIIB receptor. Důsledkem je nárůst svalové hmoty a síly. V předklinických testech byl ACE-031 testován na zvířecích modelech různých chorob, dobrých výsledků bylo dosaženo například pro nervosvalové a metabolické choroby nebo při ztrátě svalů související s léčbou rakoviny nebo jako důsledek stárnutí.
Protein MG53 identifikován jako klíčový pro nastartování opravy buněčné membrány
       Vědci z UMDNJ-Robert Wood Johnson Medical School V USA a Kyoto University v Japonsku našli klíčový protein startující opravu buněčné membrány. Tento objev se může stát základem léčby řady nemocí, úrazů nebo procesů souvisejících se stárnutím.
       Buňky našeho těla mají fosfolipidovou membránu. Její poškození vede k odumření buňky a zánětlivé reakci. Přitom během života jsou membrány buněk neustále poškozovány a pomocí buněčných mechanismů opravovány. Například při běžném každodenním pohybu vznikají v membránách svalových buněk mikrothliny. Ty jsou buněčnými mechanismy opraveny a buňka je zachráněna. Ale nemoci jako cukrovka, svalové dystrofie, kardiovaskulární choroby ale taky třeba stárnutí snižují schopnost těla opravovat poškozené buněčné membrány.
       Laboratorní myši s nefunkčním genem pro MG53 se vyvíjely normálně ale měly slabé svalstvo a symptomy progresivní svalové dystrofie protože absence MG53 výrazně snížila schopnost buněk opravit trhliny v membráně a svalové buňky se staly velmi citlivými na jakékoliv drobné poškození.
      Některé svalové dystrofie včetně DMD vedou k masivnímu poškozování membrány svalových buněk, k jejich rozsáhlému odumírání a zánětu svalů. Je možné, že pomocí MG53 bude možno posílit regenerační schopnosti svalových buněk, zredukovat množství odumřelých buněk a zpomalit progresi choroby.
Zdroj:

Archiv: 2003, 2004, 2005, 2006, 2007, 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014.